Láska anděla - IX speciál

28. listopadu 2016 v 11:35 | S-chan |  Láska anděla
Speciální krátká kapitolka, abychom se mohli podívat na celou situaci z jiného pohledu. Bude takových ještě pár v průběhu příběhu.



Dlouho do noci jsem nemohl usnout. I když anděl vedle mě už spokojeně chrupkal, nemohl jsem ho přestat pozorovat. Přemýšlel jsem nad tím, jak se taková věc může vůbec stát. Jak může jenom tak propadnout nebesy a nevrátit se na ně. Myslel jsem na to, jak moc mi změnil život tím, že na mě spadnul.
Sledoval jsem ho v šeru pokoje a v hlavě se mi rodily představy, které mi to moc neulehčovaly. Chtěl jsem ho mít jenom pro sebe. Opatrně jsem ho hladil ve vlasech, které mě svojí délkou fascinovaly. Působil tak křehce, jako by ho mohlo i hrubší slovo rozbít. Nutilo mě to pečovat o něj a být k němu něžný. Připadal jsem si hloupě. Může to být anděl, ale pořád je to muž. A já jsem zatím nikdy s žádným mužem nebyl. I když se mě předtím ptal na moje "milenky", nebylo to nic slavného. Vlastně jsem toho o lásce moc nevěděl. Bál jsem se, abych mu neublížil, protože mě přitahoval jako magnet. Nemohl jsem z něj spustit oči. Věděl jsem, že bude muset jednoho dne znova na nebesa. Je to přirozené, vždyť je anděl. A já mu to nechtěl komplikovat nějakými pocity, ale. Prostě ale. Chtěl jsem, aby se do mě zbláznil, aby mě nikdy neopustil. Byl tu pár dnů a já se cítil jako jiný člověk. O tolik šťastnější. Jak bych ho mohl nechat jít?
Ráno když jsme se přetahovali o tu hloupou peřinu, tak mě napadlo, že ho můžu trošku poškádlit. Jenom maličko. A ukojit tím zároveň svoji touhu po něm.
Myslel jsem, že jedna malá pusa vadit nebude. Tak krásně se červenal a usmíval, že bych mu stejně nedokázal odolat. Když jsem se od něj potom odtáhnul, tak jsem nevěřil svým očím. Tím pohledem mě naprosto pohltil. V očích měl rozčarovaný výraz, tváře celé červené a pod rukou jsem cítil jak zběsile mu buší srdce. Málem jsem se neubránil, abych ho nepolíbil znova. Vylekalo mě to. Tohle s ním přece dělat nemůžu. On je něco tak čistého a nevinného, nemůžu ho jenom pošpinit.
Rychle jsem se vypařil do koupelny, potřeboval jsem se uklidnit a trochu zchladit. Vážně, co se to se mnou děje?
A on si ještě myslel, že se zlobím na něj. No věřili byste tomu? Chtěl jsem tam s ním zůstat a povídat si dál, ale jednak jsem musel do školy a jednak jsem se bál, že bych znovu zneužil situace.
Přistihl jsem se, že na něj myslím celý den. Moje myšlenky se vždycky někam zatoulaly a potom se vracely k ránu a Endovi. Snažil jsem se přemluvit sám sebe, že to byla jenom obyčejná pusa. A ještě k tomu rychlá a ani ne moc dobrá. Takových člověk rozdá za život stovky. To jenom tahle jedna mi nešla z hlavy.
Postupně jsem se dopracoval i k tomu dalšímu co mi řekl. To, že ještě nikoho neměl, mě tolik nepřekvapovalo jako to, že andělé tím pádem prostě nemají sex? Jak se teda rodí noví? Uvažoval jsem nad tím. Zkoušel jsem si představit, co by s ním asi udělalo, kdybych zašel dál. Když takhle reagoval na obyčejnou pusu, co by asi řekl celému milování? Chvíli jsem na to myslel a potom si řekl, že jsem úchyl. Představovat si takové věci ve škole.
Když jsem se vracel domů, tak jsem přemýšlel o tom, co asi dělal celý den. Jestli se moc nenudil. Co bychom měli udělat do budoucna, jestli by třeba měl začít chodit ke mně do školy, nebo jestli má vůbec nějaké doklady. Asi nemá, protože tu moc dlouho nebude. Píchlo mě u srdce. Co bych měl dělat, až odejde? Jak se vrátím ke starému životu, když tu nebude? Je to vůbec možné? Jak můžu být tolik sobecký? Nepatří mi, nemůžu ho tu držet. S těžkou hlavou jsem se loudal známou ulicí a myslel na to, že se mi domů moc nechce. Neměl bych si ho tolik pouštět do srdce, když vím, že odejde. O to víc mě to zraní, až tu nebude. Jak se mám zachovat, aby to bylo správně?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama